Články

Japonský versus čínský matcha

Japonský versus čínský matcha

Publikováno
16. 06. 2016
 
Matcha Tea je synonymem japonské čajové kultury, která sahá až do 12. století, kdy byl mletý čaj na japonském souostroví představen poprvé.

Originální matcha je vždy ten japonský

Od té doby, kdy začal být zelený práškový čaj matcha vyvážen na Západ, začali i v jiných zemích ‒ zejména v Číně ‒ pěstovat a produkovat formu zeleného práškového čaje, která se stala populární na trhu s čajem matcha díky své výhodné ceně a dostupnosti.
Dlouho předtím, než jsme dali do prodeje Matcha Tea, rozhodli jsme se hlouběji prozkoumat čínský zelený práškový čaj, abychom zjistili, jestli může opravdu soupeřit s pravým japonským matcha. Tady je to, co jsme zjistili o čínském a japonském zeleném práškovém čaji matcha a co byste měli vědět i vy.

Čína je kolébkou čaje, ale…

Všechny zelené a černé čaje pocházejí ze stejné rostliny Camellia sinensis, čajovník čínský, který byl poprvé objeven ve zvlněných mlžných horách jihozápadní Číny a stal se skutečnou senzací v období dynastie Tang. Brzy se stal nedílnou součástí každodenního života lidí v celé Číně a je tomu tak dodnes.
V r. 1191 se japonský zenový buddhistický mnich Eisai vrátil do Japonska z cesty do Číny s novým druhem čaje, tencha, který byl spařován a rozemlet na jemný prášek. Ačkoli byl nejprve používán výhradně zen buddhistickými mnichy jako meditační pomůcka, zelený práškový čaj se brzy stal oblíbencem šóguna a společenské třídy válečníků.

V 16. stoletím se zelený práškový čaj matcha stal hvězdou čajového obřadu (chadō nebo chanoyu) ‒ velmi složitého rituálu pití čaje, který oslavuje jednoduchost, klid a vzájemný respekt.

 

Čím se liší japonský a čínský zelený čaj

Zatímco v Číně mletý zelený práškový čaj nakonec přišel o přízeň, ta naopak vzkvétala po celém Japonsku: metody produkce čaje matcha se v Japonsku téměř 800 let vylepšovaly a optimalizovaly ve snaze o dokonalý, smaragdově zelený prášek s jemně nasládlou chutí umami.

Mezitím Čína, Indie, Korea a další oblasti Asie vyvíjely vlastní metody produkce čaje tak, aby vyhovoval jejich vlastní chuti. Čínský zelený čaj patří stále mezi nejvzácnější na světě ‒ a má vlastní, úžasně složitou historii a kulturu, ale v důsledku se od japonského zeleného čaje velmi liší.
Zelený práškový čaj začala Čína produkovat asi před 15 lety, kdy vzrostla celosvětová poptávka po potravinách s příchutí zeleného čaje. Masově vyráběné produkty, jako jsou balené ledového čaje, nevyžadují žádnou zvlášť výbornou kvalitu čaje.

Ale když se začal čaj matcha vyvážet z Japonska, čínští čajoví farmáři si uvědomili, že se mohou PŘIBLÍŽIT technikám pěstování a zpracování japonského zeleného čaje matcha, jako je zastínění a mletí listů, aby mohli konkurovat japonskému trhu.

Přiblížit je zde to správné slovo: podobnost mezi čínským zeleným práškovým čajem a japonským čajem matcha končí u slova prášek. Terroir, tedy vlastnosti půdy, jsou v jihozápadní Číně zcela odlišné od jižního Japonska a půda produkuje zcela jiný čaj.

 

Výrobní metody

Jakmile jsou čajové lístky sklizeny, že je třeba je rychle usušit, aby se zastavila oxidace, která jinak může způsobit fádní chuť a vzhled čaje. Čínští a japonští výrobci mají různé techniky pro pěstování a výrobu čaje matcha:

  • V Číně se zelený čaj obvykle nepěstuje ve stínu a pro zastavení oxidace se suší „smažením na pánvích“. Tento proces usnadňuje fermentaci čaje, nepatrně mění jeho barvu a chuť. Je-li zelený práškový čaj vyráběn v Číně, je tento tradiční čínský proces často opakován, což vede k jednotvárnější barvě a chuti oproti japonskému matcha.
  • Naopak v Japonsku se čaj spaří a potom suší vzduchem, aby se zachovala jasně zelená barva mladých čajových lístků a sladká rostlinná chuť.

Obavy z toxicity čínských čajů

V březnu 2011 zasáhlo centrální Japonsko silné zemětřesení a tsunami, která zaplavila jadernou elektrárnu ve Fukušimě. Zatímco zemětřesení v oblasti Tóhoku mělo obrovský citový dopad na celé Japonsko, regiony ve středním Japonsku ‒ Chiba, Fukušima, Gunma, Ibaraki, Kanagawa, Šizuoka, Tochigi a Tokio ‒ poté zaznamenaly nebezpečné úrovně radiace v potravinách. V japonských čajových pěstitelských oblastech, jako jsou například Nishio a Uji, kde se pěstuje Matcha Tea, nebyly žádné významné hladiny radiace zaznamenány před ani po roce 2011.
To je důležité, protože Japonsko má jeden z nejpřísnějších maximálních limitů radiace ve světě: 100 Bq na kilogram v porovnání s 1200 Bq na kilogram ve Spojených státech!

V roce 2006 si Čína vysloužila odsouzení ze strany Evropské unie, Spojených států a Kanady, když se zjistilo, že 32 % vzorků čínských zelených čajů překročilo limit 2 mikrogramů toxinů na čajovou lžičku. Žádný z testovaných japonských čajových lístků tento limit nepřekročil. V roce 2013 organizace Greenpeace náhodně testovala 18 různých čínských čajů a zjistila, že 12 z nich obsahovalo pesticidy ‒ včetně methomylu a endosulfanu ‒ které jsou Stockholmskou úmluvou přísně zakázány.

Přísné normy naší značky Matcha Tea

Když jsme s Matcha Tea začínali, poctivě jsme prošli desítky a desítky vzorků z celého Japonska a Číny ‒ od skutečného „bláta“, které páchlo jako rozemleté seno, až po na některé opravdu velkolepé, křiklavě zelené prášky s téměř mystickou aurou (a cenou). Bez výjimky, nikdy jsme nenašli čínský zelený práškový čaj, který splňuje naše přísné standardy a který bychom se odvážili nazývat matcha.
Samozřejmě se nedá říct, že nemáme v úctě čaj z Číny nebo že regionální produkt nemůže být reprodukován novým způsobem. Ale chceme říct, že tradiční know-how, stovky let pokusů a omylů a upřímná láska k tomu, co děláte, mluví za sebe.